Epic Fail

Na cony už jezdím (chvíle počítání) deset let. Ale něco takového tu ještě nebylo.
Ještě nikdy jsem nenapsala vysloveně negativní report. Nemám-li říci co pozitivního, většinou taktně mlčím. Případně se snažím najít alespoň nějaký kladný bod.
Dobře, kladný bod, kladný bod...
Jo. Stužky byly hezký, škoda, že padaly a ztrácely se... moment, to není tak úplně kladný... jinak... Tašky byly fakt hodně praktický!
Našla jsem kladný bod. Hurá.

Dobře. Začněměž od začátku. Tento report budiž shrnutím mých zážitků, zaslechnutých zvěstí, příběhů a vůbec nijak neodložených ošklivých fám, které nemají, opakuji nemají nic společného s tím, že jsem na Tricon jela už předem lehce negativně naladěna.
Budu se zhruba držet struktury svého předchozího článku, samozřejmě s drobnými odchylkami.
Cesta na con proběhla za asistence Českých drah bez vážnější újmy na zdraví. Leonard Medek si experimentálně ověřil, že trávit čas zavřený v kupé s dvěma Kovanicovými znamená nechat si vymluvit díru do hlavy.
Hotel, který jsem nalezla, nespoléhavše se (doufám, že je to správný přechodník) na asistenční služby Triconu, je přímo u nádraží, na rohu ulice vedoucí k hlavnímu místu české strany Triconu. V nabídce ubytování na Triconu nebyl. S otcem jsem se ubytovali v beznadějně nejmenším pokoji na světě s koupelnou na chodbě (sdílenou), nicméně za velmi lidovou cenu srovnatelnou s ubytováním na OA. Komfort byl podobný, nicméně na cony se nejezdí implicitně spát, takže nevadilo.
Po ubytování jsme na odchodu z hotelu potkali Vaška Pravdu. Sháněl ubytování...
Následně jsme potkali Ziru & company. Sdělili nám, že Na Střelnici je zavřeno, registrace item nákup vstupenek na Hostinu lidojedů probíhá v Polsku, že nám právě ujel autobus a že další jede za hodinu.
Šli jsme tedy ke Střelnici, kde byla v Programu mimo program psána conová hospoda. Slečna patřící k personálu nám omluvně sdělovala že to, že tu má být nějaká akce se dozvěděli před týdnem, že je ve čtvrtek (první den) kompletně vypili, že se snaží navážet zásoby, že to bylo hodně zlý, ale že na Hostinu určitě otevřou, ne-li dřív.
Přešli jsem tedy most a přidali se ke skupince ovstupenkovaných návštěvníků conu, kteří také nechtěli čekat na autobus, a vydali se s nimi po šipkách do kopce na půlhodinovou pouť k registraci.

- Přihlášení + registrace. Otci, pozvanému coby držitel Pulce, bylo mailmo sděleno, že za celý con má platit pouze 350 Kč. Mně, že jakožto nominovaný do ČKČ mám vstup zdarma.
K získání vstupenky mi stačilo pouze ústní prohlášení, že mám vstup zdarma. Otec měl v poznámkách, že má platit pouze 300 korun, jeho platba však nedošla. Ještěže měl výpis! Padesát korun nechal organizátorům od cesty. BTW vstupenky nebyly nikak opticky ozvláštněny. Vstupenka na den vypadala stejně jako vstupenka na celý... taky mi za celou dobu nikdo vstupenku nekontroloval.
Registrace byla zcela samostatná pro Čechy a Poláky. Jiné materiály, jiný tým, jiná kartotéka.
Proč teda nemohla být registrace Čechů v Čechách? Teda na Moravě?
Materiály k registraci:
Šňůrka na krk se vstupenkou v tuhém obalu, nominovaní do CKČ nebo ocenění autoři dostali automaticky zlatou stužku (já ji poslední den ztratila), pro přednášející byly stužky červené, ještě jsem někde viděla i zelené... Dále dvě knihy útlé české, praktická plátěná taška (povídám, Vašku, tohle by se hodilo na FF! Obyčejná taška jen s logem FF za dvacku...). Conové materiály velké (nějaké povídání  o hostech) a malé (knížečka s programem a mapkou, bohužel lehce chaotickou a nepřesnou). Můj odhad ceny materiálů: 80 Kč.
Zakoupili jsme vstupenky na Hostinu. Mezitím nám ujel zpáteční autobus. Šli jsme tedy půlhodinu pěšky na Střelnici.
Zaslechnuto: Poláci si nepřáli, aby byla Hostina kanibalů součástí programu, neb i pouze zmínka o žraní člověka uráží jejich náboženské cítění.
Zaslechnuto: Poláci byli z Hostiny kanibalů tak znechucení, že zvažovali odstoupení z organizačního výboru.
Fakt: Františka Vrbenská i Edita Dufková, pořádající onu hostinu, byly hosty conu. Proč měl host conu pořad mimo con?
Na hostině jsem působila jako operátor mikrovlnky. Jsouc elektrikářova dcera, mám kladný vztah k energetickým spotřebičům a dovedu je uvést v chod a přinutit dělat to, co chci.
První kladný bod: Hostina. Navečeřela jsem se.
Po hostině jsme zůstali a povídali si se starými známými až do jedné, kdy jsme šli spát. Na chodbě hotelu jsem potkala Blaira s Bossi, s kterými jsem si ještě chvíli povídala, poté, co šel Blair spát, jen s Bossi. Asi do tří do rána. Když přijeli, potkali ACE & spol., kteří je uvedli do obrazu a našli jim hospodu, kde mohli sedět i po desáté hodině.
Táta strašně chrápal!

V ceně ubytování byla snídaně, ale hemenex jim trval půl hodiny. A to bylo v jídelně jen asi šestnáct strávníků. Za to ovšem Poláci nemůžou...
Po snídani jsem se okostýmovala, neboť si organizátoři přáli mě v kostýmu a já si přála účastnit se pochodu RL a 501. k sportovní hale (už jen proto, abych tam trefila). Načež začalo silně pršet.
Poté, co nejsilnější déšť přestal, vypadli jsem se s otcem ke kavárně Noiva (dříve Avion) shlédnout Metrénský incident a následně se účastnit čtení cynických povídek ze sbírky, která nikdy nevyjde. Tedy otec četl své, já byla jako náhradní čtec za Janu Rečkovou, která to nakonec nepotřebovala. Předmluvu měl Ondrej Herec. V Noivě měli výborný čaj za přijatelnou cenu.
Program v Noivě spadal do Programu mimo program.
Zaslechnutý důvod: Poláci si nepřáli, aby na conu bylo autorské čtení nebo autogramiáda, protože to je přece reklama na autora nebo knihu.
Fakt: V rámci Polconu bylo několik autogramiád a besed s autory. Kromě Žambocha však nikoliv s českými...

Od Noivy (byli rádi, že tam jsme a byla tam pěkná atmosféra) jsme se pěšky vydali na kilometrovou pouť na autobus ke kampusu. Byla jedna a od dvou byl nominační pořad CKČ.
Po příjezdu ka kampusu jsem narazila na Randalfa, který mi řekl, že místnost, která je v programu vyznačená pro nominační pořad, byla před měsícem nebo tak nějak vytopená, a že nominační pořad je přesunut do druhého patra naproti schodišti do neoznačené místnosti.
U vchodu byla usazena plackárna, kde jsem se dozvěděla kde se dá najíst (už byly skoro dvě) a že se platí jen ve zlotých. Také tam fungovala skromná neoficiální směnárna.
Chtěl-li člověk zloté a neměl, musel si buď najít bankomat, nebo zajít za některými prodejci a směnit na místě.
Zaslechnuto: Přednášející byli vypláceni pouze ve zlotých. I čeští.
Původní informace: Za přednášky nebudou peníze, jen poukázky na jídlo do bufetu.
Podotek: Jídlo v bufetu: Dovolte mi, abych se zasmála. *směje se* *pláče*. Vypadalo nepoživatelně a byla tam delší fronta než na prase, která postupovala pomaleji než v Sokolovně.
Já koneckonců jíst nemusím, ale táta musí dodržovat jídelní rozvrh. Něco snad ulovil a hlavně mi přinesl pití.
Zaslechnuto od českých účastníků: Polákům neteče z kohoutků pitná voda.

Nominační pořad v náhradní, neoznačené, avšak reprezentativní místnosti, byl moc pěkný. Po "slavnostním vyhlášení" lituji, že se ono vyhlášení neudálo už tam. Bývalo by to mnohem lepší a důstojnější!
Poté jsem strávila trochu času s českou Rebel Legion a 501. Po páté bylo oznámeno, že pochod v sedm se ruší, protože "by mohlo pršet". Informace to byla velmi včasná, vzhledem k tomu, že silné přeháňky byly už od rána. Většině lidí tím padnul důvod, proč s sebou vezli kostým...
Tedy, zpět k těm kostýmům, Poláci měli pěkné kostýmy, měli i moc pěkné tuskenské věci.
Následně jsem se šla podívat na merchandasing. Nic mou pozornost neupoutalo, tedy stála jsem v chodbě a s kolegy kritizovala con.
Zaslechnuto: Ubytování (počet zdrojů: více než dva): Poláci nabízeli ubytování na kolejích za 200 Kč/noc. Přijeli lidi se zaplaceným ubytováním. Jenže... Poláci zjistili, že mají víc přihlášených (a zaplacených) než míst na kolejích. Některé lidi tedy poslali spát do gymnázia (česká strana) do tělocvičny "do spacáku". Samozřejmě, že ti lidi s sebou spacáky neměli...
- někteří prý ani nedostali peníze zpátky
- zato všichni si museli zaplatit ono "ubytování" v tělocvičně
- jedni to řešili pět hodin a pak se pro ně záhadně nějaké místo našlo
- půlka pokojů na kolejích byla prázdná, neb Polákům nějak blbla databáze a objevili se jim tam nějací lidi navíc, co vůbec nepřijeli.
Zaslechnuto: Přišel si stěžovat nějaký dědeček s vnukem, že v DDM bylo plánované předvádění kostýmů a jaktože tam nebylo...
Fakt: DDM je 4 km od kampusu. Není mi známo, že by RL nebo 501. někdo oficiálně sdělil, že mezi třetí a pátou mají být v DDM. DDM nebyl vyznačen na mapce conu a ani náhodou tam nebyla žádná conová doprava. Kromě toho ve stejné době běželo představování tuskenských kostýmů v linii SW v kampusu. Nedovedu si představit, že by za těchto podmínek (nezapomeňte, že kvůli "mohlo by pršet" byl zrušen pochod) se někdo vydal v kostýmu na čtyřkilometrový pochod v neznámém městě za neznámým cílem.

Rozmístění conu:
- Jazz klub (Střelnice) - občerstvovací zařízení celkem milé povahy a slušného vzezření, v suterénu. U mostu do Polska, za mostem autobus do kampusu (jezdí jednou za hodinu a jízdní řád visí u registrace, co byste chtěli (obecenstvo: "FF taxi, FF taxi!")).
- Gymnázium (hry; zaslechnuto - ne víc než 20 lidí na všech) a ubytování. Asi blok od Střelnice směrem do Čech.
- Noiva - u mostu do Polska (jiného), cca 1 km od zastávky autobusu do kampusu
- Kampus (hlavní místo conu, na kopci).
- Koleje kampusu (v rámci kampusu)
- DDM - dle mapy.cz cca 4 km od kampusu. Na mapkách conu nevyznačeno.
- Víceúčelová hala - cca 4 km od kampusu a 2 km od Střelnice blízko řeky. Na mapce conu vyznačeno šipkou ve směru z mapy a popiskem.
Poznatek: Toto je největší con, na kterém jsem kdy byla. Tedy plošně...

Kolem šesté jsem zamířila k Pravdastánku. Tam jsem vysomrovala pizzu a tímto se naobědvala. Pak jsem překážela při balení. Prostě typický pašerák.
Před sedmou se obrovský dav vecpal do autobusu/ů (nejely tak, jak bylo původně řečeno, ale naštěstí častěji) a nechal se dopravit k hale. Někteří lidé to vzdali a nerada ro říkám, ale udělali dobře.
Před halou byli nuceni 501. a RL utvořit špalír a my jsme jím prošli. Jakožo nominovaná jsem seděla v první řadě, tedy... prostředí, ano? Představte si klasický hokejový stadion bez ledu. Na tribunách nahoře sedí diváci, jiní diváci a nominovaní sedí na ploše na plastových židličkách. Uprostřed haly je maličké, ale vysoké pódium nasvětlené brutálními reflektory. Dále jsou k dispozici dvě promítací plátna.
Nebudu se tu podrobněji šířit o tom, jak probíhalo vyhlašování vítězů CKČ (s přirovnáním k podobnosti s rozdáváním svačiny souhlasím). Vítěz neměl šanci říci ani jediné slovo a už byl hnán z pódia. (Pro ty, co to zajímá - byla jsem třetí. Žádný zázrak, ale potěší.) Následné vyhlašování ostatních cen bylo nezměrně nudné, hlavně proto, že jsem neměla nejmenší potuchy proč je jaká cena udělována a co to znamená. Jen jsem zaznamenala v rámci cen evropského fandomu úspěch z našich řad a to, že Sapkowski se nedostavil, aby převzal ocenění Velmistra fandomu. Ano, taky "nějakému Irovi" (terminus technicus) šla stát čestnou stráž 501. a já se celou dobu bála, že to s těma klukama v armorech pod těma pálícíma reflektorama sekne.
Ještě nikdy jsem nezažila slavnostní večer, který by se skládal pouze z vyhlašování různých cen a ničeho jiného!
Když ona nezměrná hrůza skončila (Trvala asi hodinu. Zaslechnuto: "Kdyby začala o půlhodinu pozdějc a skončila o půlhodinu dřív, tak by byla dlouhá akorát."), vydali jsme se s otcem pěšky k Jazz klubu (lepší než čekat na autobus, jet 4 km ke kampusu, přesednout na jiný autobus a jet k mostu, ne?). Došli jsme, vykoupili poslední dvě klobásy, navečeřeli jsme se a strávili zbytek času v družné zábavě. Až do půl čtvrté. Dozvěděla jsem se nějaké technické náležitosti o vydávání knih, Františka mi radila s tím, jak skládat příběh, hlídala jsem otce, aby se neopil příliš, sledovala jsem VVONI (velmi, velmi opilého "nějakého Ira"). Vcelku příjemně strávený večer.

Nevím, jestli otec chrápal. Spala jsem.
Ráno jsme se nasnídali (který hotel podává snídani od deseti?), už se sbalenými zavazadly, a následně se odebrali k nádraží, v naději, že si tam koupíme něco k jídlu. Pekárna s nápisem "denně otevřeno" měla zavřeno, v trafice měli tyčinky.
No a potom už na vlak, domů, do Čech, do Prahy, do Podolí, do lékárny... vlastně tam ne.

Celkové zhodnocení conu:
Program:
-Program mimo program ****
-Program (nemohu hodnotit, byla jsem jen na nominačním pořadu)
-Účastníci **** (libovolné národnosti, byli příjemní, ale neexistovaly žádné prostory, kde bychom se mohli bavit - ne, chodba mezi prezentačními/prodejními stolky opravdu nevyhovuje)
-Organizátoři 0 (to někdo organizoval?)
-Informace:
 -oficiální * (byl program)
 -zpravodajská služba účastníků *****
-Jídlo * (bufet a jídelna byli)
-Pití * (s vynaložením úsilí se dalo sehnat)
-Počasí *** (sice občas pršelo, ale šlo to přežít)
-Přítomné kostýmy ****
-Merchandising **1/2
-"Slavnostní" večer * (byl)

Celkové hodnocení elementů nezávislých na conu samotném ****
Celkové shrnutí conu: Epic Fail.
Zaslechnuto na dívčích záchodech: "Jestli uvidím Pravdu, tak mu padnu k nohám a poděkuju za FFko."

V případě vlastních poznatků/pomluv/zkušeností/whatever si laskavě poslužte komentáři.