Za to ale fakt nemůžu, mami!

Byla jsem v severních končinách. Různě zajímavé to bylo, ale tak jako něco, co by bylo zajímavé i pro světové zprávy, se stalo až den před naším odjezdem.
Omluvte sníženou kvalitu fotografií; jsou neupravované, pouze zmenšované z náhledových jpegů (tím chci říct, že tyhle plachty mám ještě větší a v rawu :D).

Vyjížděli jsme z našeho ubytování na severu Skye na cestu na jih (byl plán vyfotit Eilean Donan při souběhu západu slunce a maximálního přílivu, bohužel slunce nevylezlo) někdy po jedné hodině a v rádiu říkali zrovna, že u Skye uvázla ponorka, tak jsem myslela, že někde na severu, a jedem po tý hlavní silnici na jih a najednou policejní cedule "accident ahead" a při krajnici zaparkovaná řada aut, tak koukám, co to je, a jen zahlídnu vršek tý ponorky jak čoudí. Tak jsem dostala záchvat smíchu, páč čouhala jakoby akorát z kapradí. Na blízkém kruháku jsme to otočili a lupli na vhodné parkovišťátko, zbytek došli pěšky; nejdřív podél silnice a pak šup do... hm, pole, louky, lad... prostě směrem k moři; tráva, rašelina, vřesoviště, kapradí, bahno. A to jsme jeli původně na Eilean abychom se den před odjezdem moc nezabahnili... no budiž.Ten den bylo celkem chladno, ale ne až tak jako ve středu (kdy byl blizzard a nasněžilo), tak asi sedm stupňů. Viditelnost teda nic moc, protože nízká oblačnost, drobet opar, drobet mlha. On je tam vzduch hodně čistý, to jo, ale často ho tvoří prostě mraky.
Tak jsme tam chvíli poskakovali, říkali si, jestli máme sejít až na pláž, jako někteří jiní fotografové, ale vlastně proč, protože výhled jsme měli dobrý a z pláže by to vlastně bylo bez nadhledu, takže blíž, ale hůř vidět.
Asi po půl hodině jsme se na to vykašlali a jeli na ten Eilean, tam teda nic, ale dali jsme si čaj a mrkvový dort, tak aspoň nějaký úspěch. Pak jsme jeli zpátky, to bylo asi půl šestý, už se stmívalo. Ony ty manévry byly taky vidět ze Skye Bridge, takže tam pár lidí bylo, ale bylo to daleko, mrňavý a hlavně se člověk na tu ponorku koukal odzadu, stejně jako na ty lodě, takže prostě fakt nic moc. Taky už se stmívalo, žejo. No a pak jsem ještě koukala když jsme jeli po té silnici a bylo vidět, že ta ponorka je už potopená víc - vono jak se blížil ten vrcholící příliv, tak mohla naklesnout do toho provozního ponoru, takže to už nebylo tak zajímavý. Voni si podávali s tou záchrannou lodí lana akorát když jsme tam fotili poprvý, to bylo zrovna to nejzajímavější, co se tam dělo. Jinak prostě jen čekali až se zvedne voda, ta ponorka se teda pomalu ponořovala a krátce po šesté ta loď pobřežní hlídky cukla a ponorka byla venku. Žádný vzrušení, nuda. :D

Fotodokumentace: